Písečná, téměř hedvábně jemná mořská pláž, svěží šplouchání vln průzračně čisté slané vody, medově hnědá pokožka vyhřátá od celodenního slunění a lenošení...
It's always high, always low and almost never in between
neděle 18. září 2016
úterý 5. července 2016
Pop-up přání k výročí pro náročné
A tím náročné myslím náročné soužití, protože váš bližní je nervák a občas to s ním není jednoduché. Co mu podarovat?
neděle 26. června 2016
Soulmate Raskolnikov.
Pokud jste zapáleným čtenářem, pak osudy knižních hrdinů prožíváte s nimi. Pokud je spisovatel co k čemu, provede vás společně s hlavním hrdinou peklem tam a zpátky, i když vy osobně si žijete kdesi vysoko na mráčku z marshmallows a o takových věcech nemáte ani zdání.
A pokud se v životě vyvíjíte a postupujete kupředu, dostanete se možná do podobné situace jako některý knižní hrdina.
Připravte se, příběh s ponaučením přichází. |
středa 8. června 2016
Level up: Bc.
Jsem přesvědčená, že slovo "nic" ve slově státnice není jen tak náhodou. Deset minut před začátkem jsem si vážně myslela, že v hlavě nic nemám. Nakonec to dopadlo spíše jako stát-něcomálotamtedaje.
úterý 7. června 2016
Vymítání trémy s finální známkou B.
Před obhajobou bakalářské práce každá část mého těla čelila závažným dilematům.
Žaludek zvažoval, zda si chce snídani ponechat či ji prezentovat společně s bakalářskou prací.
Oči si v osmičlenné porotě vybíraly, komu by snídaně případně mohla přistát v klíně.
Ruce nevěděly, zda si za ty nechutné myšlenky nafackovat, nebo radši jen ústa zakrýt pro případ, že by si žaludek prosadil svou.
Nohy litovaly, že nejsou pohodlně usazeny v keckách, ale zažívají nekonečně dlouhou jízdu ranním MHD v lodičkách.
Srdce nevědělo, jestli chce nadobro umlknout, nebo mě podpořit zvukem slavnostních bubnů ve velmi svižném tempu.
A co alfa a omega celé operace "Obhajoba", mozek? Ten přemýšlel nad dovolenými ze Slevomatu a do kterého klubu se na konci týdne vydá zapít žal.
neděle 5. června 2016
Můj předzkouškový rituál aka Jak jsem se (ne)zbláznila při honu za titulem
Hunger games hadra. Jen nedoufáte, že své protihráče zabijete, ale jen doufáte, že když říkají "Nic nevím a nestihl jsem všechno projít!", tak že nelžou. A že jsou na tom aspoň o trochu hůř než vy. Pokud to je vůbec ještě možné.
pátek 29. dubna 2016
Jak jsem se stala z krásné princezny neoholenou bramborou.
aneb Co mi dal vztah.
Na současné poměry a společenské konvence jsem byla nadprůměrně velkou část života vztahem nepolíbena. (Já: "Čekala jsem na toho pravého." J.: "Nikdo tě prostě nechtěl.")
Na současné poměry a společenské konvence jsem byla nadprůměrně velkou část života vztahem nepolíbena. (Já: "Čekala jsem na toho pravého." J.: "Nikdo tě prostě nechtěl.")
Když
jsem se tedy uvrtala do prvního dlouhodobého vztahu s J. (kupodivu doposud
trvajícího), měla jsem poněkud zkreslené představy. Popravdě, možná jsem žádné
pořádné představy ani neměla.
Počáteční
fáze zamilovanosti z vás obou dělá dokonalého prince a bezchybnou princeznu. Po
dvou letech už jsme v očích toho druhého spíše blbeček a brambobra. Ze
vztahového amatéra se ze mě stal vztahový cynik a mohu jiskřit radami a
poznámkami typu
"Neboj,
to tě přejde. Ono to tak růžový pořád nebude."
Co
mě tedy vztah za dva roky naučil?
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)